Letní pobyt v tichu v Poustevně na Zhořci
Od 11. do 14. července probíhal pobyt v tichu v Poustevně na Zhořci u Bezdružic. Na programu byly ranní a večerní bohoslužby a procházky, příprava jídla, manuální práce, večerní sdílení a přes den především meditační sezení. Účastníky pobytu uváděla do meditace evangelická farářka Juliana Hamariová, vedení bohoslužeb měl na starost husitský biskup Lukáš Bujna, při závěrečné nedělní bohoslužbě kázala starokatolická presbyterka Darina Bártová. Setkání na Zhořci mělo díky tomu i nevšední ekumenický přesah. Smyslem pobytu v tichu je přenést pozornost od slov, jimiž jsme v našich církvích přehlceni, ke zkušenosti, k prožívání reality za slovy, reality, která se vtěluje do našich životních příběhů.
Americký teolog Paul F. Knitter tuto zkušenost, spirituální a zároveň fyzickou, přibližuje takto: Mystická zkušenost je sjednocující. Zakoušet mystickou či náboženskou zkušenost znamená vnímat, že jste spojeni, jste součástí, jste jedno s Něčím, co je větší než vaše já. Cítíte se přeneseni za sebe sama a vrůstáte do rozšířené Reality objevováním Něčeho, co leží za slovy. Mystickou zkušenost lze popsat jako posun od sebe-střednosti k Jino-střednosti. Bůh je spojující Duch. Jestli existuje slovo v křesťanském slovníku, které souzní s jazykem, kterého užívají buddhisté k označení toho, co hledají, pak je to Duch. Pro zajímavost, "Pneuma" či "Duch moudrosti", patří mezi první obrazy, jichž užívala raně-křesťanská komunita, když se snažila vyjádřit Ježíšovo spojení s Bohem. Bez Ducha tělo nepřežije, bez těla se Duch nemůže projevit a konat. Stejné je to mezi Duchem a stvořením. V pravém smyslu, v souladu s křesťanskou zkušeností, je Duch přítomen ve stvoření jako jeho hnací síla. Je s námi od počátku, uzemňuje a spojuje všechny živé bytosti, veškeré tvorstvo. Tajemně a nevýslovně nás vede a naplňuje soucítící láskou, v jejímž lůně mohu spočinout a z ní čerpat v každém okamžiku.
(parafráze textu z knihy „Bez Buddhy bych nemohl být křesťanem“)